Krátce potom, co byla před nedávnem izraelskou armádou zatčena a následně vyhoštěna česká mírová aktivistka Eva Nováková, rozhodl se kolektiv Truhlářské 11 uspořádat přednášku o nenásilném hnutí odporu v Palestině, na níž by Eva vystoupila.

Ve čtvrtek 28. ledna se v sedm večer naplnila (doslova) místnost čítárny v Truhlářské 11. Zájem byl veliký, takže mnozí z asi 60 zájemců o dané téma se ani nemohli posadit. Nikomu však stísněné podmínky nevadily, alespoň byla skoro odbourána i ona fyzická hranice mezi přednášející a posluchači. V kamnech příjemně praskalo dřevo, nechybělo občerstvení... mohlo se začít.

Asi by se slušelo Evu nejprve trochu představit. Použijme pro tento účel její profil uvedený v Deníku Referendum, kde publikovala článek Izrael vytáhl do války proti míru. „Autorka působila na palestinských územích ve Východním Jeruzalémě a na Západním břehu Jordánu od března 2009 do ledna 2010 v rámci Mezinárodního hnutí solidarity (ISM). Podílela se na nenásilných přímých akcích a účastnila se demonstrací převážně ve Východním Jeruzalémě a Bil’inu, ale i v Ni’linu, Hebronu a okolí Tulkarem. V posledních několika měsících spolupracovala na zprávě o rozšiřování nelegálních izraelských osad ve Východním Jeruzalémě a na medializaci potlačování palestinského hnutí proti okupaci. Tři týdny poté, co oficiálně převzala roli mediální koordinátorky pro ISM, byla nelegálně zatčena izraelskou armádou a imigrační policií a vyhoštěna ze země.“



Přednáška měla velmi interaktivní charakter, takže přítomní lidé nemuseli sdílet roli pasivních posluchačů, ale po krátkém úvodu byli vyzváni, aby se ptali na věci, které je ohledně tématu zajímají. Otázek bylo dost a Palestině věnovaný večer se tak protáhl skoro na tři hodiny. Eva se věnovala spíše než politickým otázkám a globálnímu řešení blízkovýchodního problematiky vlastním prožitým zkušenostem a poznáním. Přiblížila situaci ve Východním Jeruzalémě, ve vesnicích Bil’in a Ni’lin a v Hebronu. Mluvila o zde žijících lidech, kteří prožívají každodenní šikanu ze strany izraelského státu a osadníků, a i přesto vše je pro ně samozřejmostí příkladná pohostinnost. Přiblížila roli zahraničních aktivistů v oblasti, kteří se snaží podporovat mírové aktivity a demonstrace obyčejných Palestinců, kteří jsou vyháněni ze svých domovů, je jim zabírána půda a musí čelit agresi ze strany osadníků. Aktivisté mezinárodní nehierarchické sítě International Solidarity Movement (ISM) se nesnaží přiklánět na stranu nějakých politických řešení, nepřijímají žádnou podporu od politických stran, ani se nesnaží vnucovat místním lidem své názory a formy protestu. Jejich úlohou je především informovat o tom, co se na palestinských územích děje, a být místním lidem oporou, jelikož proti lidem ze „Západu“ si izraelská armáda nedovolí takovou brutalitu a bezpráví, jako proti místním lidem. Eva se nevyhnula ani vyprávění o tom, jak se do Palestiny dostala, a odpovídala i na dotazy ohledně svého nedobrovolného opuštění Západního břehu ve vojenském džípu, následného výslechu a vyhoštění.



Jestliže by si někdo představoval, že se přednáška pro-palestinské aktivistky ponese v nehynoucím antisemitistickém duchu s generalizujícím odsouzením Židů, byl by velmi zklamán. A je jedno zda by takový člověk byl motivován nenávistí proti Židům nebo Arabům. Bezpráví, šikana, znemožňování přístupu k půdě a vodě, bourání domů, fyzická agrese a další „vymoženosti“, kterých se dostává mnoha Palestincům, jsou odsouzeníhodné, ať by se už děly komukoliv. Československá anarchistická federace (ČSAF) takovéto státem organizované a podporované jednání odsuzuje, což dala v loňském roce najevo svým prohlášením, které mimo jiné vyjádřilo podporu izraelské skupině Anarchisté proti zdi, a akcemi v Praze a Hradci Králové.

Jelikož byl o přednášku velký zájem, je velmi pravděpodobné, že by se podobné diskuse na téma nenásilného hnutí odporu v Palestině mohly opakovat, a to i v jiných městech než v Praze.